Kostel Narození Panny Marie

Kostel tento, „narození Panny Marie“, jest 20 metrů dlouhý a 7 metrů široký. Jest prastarý, zajisté tak starý jako hrad, ne-li starší. Stavěn z téhož materiálu jako hrad, což ale významu nemá, jelikož káman celého okolí jest téhož druhu. Patřil původně pod děkanát šumperský, jako i fary okolní. Roku 1350 postoupen celý tanto děkanát k biskupství litomyšlskému, obratem opět se vrátil k Olomouci. Když r. 1480 biskupství ono zaniklo.

V dobách starých, zejména v letech 1447, 1480, 1481, jakož i později, uvádí se v „městečku“ Brníčku jen kaple, jejíž patronát i s oním dobře a bohatě zdobeným oltářem „nanebevzetí Panny Marie“ patřil pánům statku. Jelikož městečko bez kostela si mysliti nemožno, nelze pochybovati, že onou kaplí kostel míněn jest. Zajisté, že tam ustanovený byl i kněz, byl-li zároveň i kurátem, jest velmi pochybno. Poněvadž pánové z Brníčka byli utrakvisté ( Utrakvismus jehož stoupenci se označovali jako utrakvisté či kališníci), je křesťanská konfese, která vzešla z husitství a trvala až do rekatolizace po bitvě na Bílé hoře. V 15. století byl dominantní vírou Čechách a silné zastoupení měl i na Moravě. Utrakvisté se ovšem vždy považovali za plnohodnotnou součást nerozdělené katolické církve. ), není divu, že uloupili dotaci (Z pramenů lze toliko souditi, že buď pánové z Brníčka, anebo pánové z rodu Žerotínů, kteří obojí byli utrakvisté, dotaci zabrali. Pravděpodobněji se mi zdálo, že se tak stalo od pánů z Brníčka, z nichž někteří krutostí se vyznamenali a ku svým stavbám mnoho peněz potřebovali.) Kaple připadla k Lesnici a při ní do dneška zůstává.

Ježto nejen pánové z Brníčka, nýbrž i pozdější pánové z rodu Žerotínů, byli horlivými utrakvisty a toto bludné učení na svém panství rozšiřovali, lze se domysliti, že již r. 1480 bylo v krajině dosti utrakvistů, ač o kněžích ani v Brníčku, ani v Lesnici není.

Když po českém povstání dostalo se zdejší okolí Karlu Lichtensteinskému, zavázal se tento císaři Ferdinandu II reversem, že na všech svých statcích v této krajině zavede učení pravé a že jen katolické faráře ustanovovati bude. Katolíků bylo tehdy v kraji velmi málo, za to mnoho luteránů a českých bratří. Pro velký nával prací protireformačních musel Karel Lichtenstein odejíti do Prahy, tím se stalo, že teprv r. 1624 z 10 míst svého panství 10 pastorů vypudil. Roku 1630 byli všichni, kteří na katolickou víru nepřestoupili, přísnými rozkazy donuceni vlast opustiti a odebrati se do vyhnanství, přičemž došlo i na Lesnici a její kněží. Protože katolických kněží a učitelů byl veliký nedostatek, bylo několik uprázdněných far svěřeno jedinému katolickému knězi, kterémuž zpočátku přidán kněz z tovaryšstva Ježíšova v Olomouci, jemuž hlavně uloženo, lid poučovati a bludy náboženské vyvraceti. Lesnice v ohledu tom přidělena farnímu úřadu v Dubicku.

Faráři jejichž jména se udávají jsou: Jan Vinský, který z Dubicka faru lesnicku spravoval 1641-1647 a r. 1653 Jiří Fr. Skurecký, administrátor lesnický. Dle volné církevní topografie spravována byla farnost lesnická z Rohle kolem r. 1661, u níž byla ještě r. 1672.

Roku 1672 nazývá se původní kaple v Brníčku kostelem a sice „navštívení Panny Marie“. Měl tehdy 1 holý oltář, 1 nový kalich ze stříbra, 3 kasule s ostatním mešním rouchem a náředím, 7 obrazů, křtitelnice neměl, dále 50 zl v hotovosti, 1 (železnou) krávu za poplatek 25 kr., pak malé pole a malou louku. (matrika mohelnického děkanství r. 1672)

Mezi roky 1765-1768 prosili obce do Lesnice přifařené o vlastního faráře a chtěly, aby 691 zl, které po faráři Navrátilovi připadly kostelu dubickému, byly vráceny, k čemuž ještě 600 zl přidati chtěly, aby z těchto peněz zřízena byla dotace pro faráře. Žádost tato však přijata nebyla. Teprve r. 1784 za Josefa II, byl v Lesnici zřízen nový farní úřad. Až do r. 1788 patřila farnost lesnická do děkanátu mohelnického. Od toho roku odděleno více farností a zřízeno děkanství zábřežské.